Saigon

Nedovedla jsem si predstavit, ze nekdy uvidim rusnejsi ulice nez v Bangkoku, nicmene Ho Ci Minovo mesto, drive nazyvane Saigon, poctem motorek trumfne aji thajskou metropoli. Adrenalinova aktivita zvana prechod pres cestu nabyva novych rozmeru. Dopravni zacpa? Nevadi, strihnem to pres chodnik. Totalni blazinec.

Clovek hned pozna, ze je ubytovany v renomovanem podniku, kdyz jedno z hotelovych pravidel zni ‘nevodit prostitutky’. Ctvrt byla super, co se tyce lokality a prilezitosti ke stravovani, ale Anton nemohl jit sam po ulici, aniz by dostal aspon pet nabidek na ‘masaz’, a kazdy vecer se rozjela party jak v patek na Stodolni. Nastesti nas to v noci nerusilo, protoze v pokoji stejne nebylo okno, a vyspali jsme se do ruzova.

Jednou vecer jsme sli do budovy Bitexco, kde muzete zavitat bud na vyhlidkovou terasu nebo do baru v 52. patre. Zvolili jsme bar, vyhledy jsou stejne, jen misto predrazene vstupenky zaplatite za predrazeny drink a muzete si k tomu sednout. Dostat se tam ale neni jen tak, jejich system vytahu je tak komplikovany, ze na jeho obsluhu je treba dvou zamestnancu v kazde prestupni stanici.

Nakonec jsme dojeli a po par minutach a par rosadach jsme dokonce dostali stul u okna. Ucucavali jsme koktekl a kochali se vyhledem, kdyz jsme si dole vsimli budovy, o ktere jsme cetli na internetu. Proziravi podnikatele predelali zasle byty na kavarnicky s posezenim na balkonech, ze kterych je videt na namesti. Nam kafe moc nejede a shodli jsme se, ze zeleny caj tesne pred spanim neni uplne nejlepsi napad, tak jsme se dlouho nezdrzeli.

Dalsi dva dny jsme venovali poznavani histore. Nejdriv jsme sli do valecneho muzea, ktere bylo moc zajimave, ale dost pochmurne, obzvlaste sekce o nasledcich chemickych zbrani. Opet jsme odchazeli mlcky.

Dale jsme se jeli podivat na tunely pouzivane za valky Vietkongem. Cela sit je dlouha pres 250km a rozprostira se na nekolika stupnich, vrchni se zpravidla pouzivaly pri bojich a ty hloubeji pod zemi na spani. Nekolik useku jsme si mohli projit a reknu vam, vubec jim nezavidim, bylo tam pekne vedro a moc mista tam chudaci taky nemeli. Vesli jsme se, ale tak tak.